Proč to vypadá, že vesmír nám nevychází vstříc

Pokud je člověk vychováván ve víře v nedostatek nebo k této víře prostě během svého života přijde a přijme ji, je velmi těžké objednávat z vesmíru s čistým svědomím a pocitem, že je to v pořádku, když všude kolem je vlastně takový nedostatek a každý žije v nedostatku.

Mnohem častější je přístup rozmlouvání si vlastních snů a přání ba i potřeb. Bývají považovány za doslova otravný hmyz. Protože je-li nedostatek, je třeba se spokojit s málem a to i nekvalitním málem....a být vděčný za toto nekvalitní málo, ovšem nedovolit si vůbec pomyslet na něco jiného - na něco víc nebo pro nás lepšího...a ještě se možná paradoxně očekává, že díky tomuto přístupu nás jednou vesmír a Bůh zavalí onou hojností - protože jsme tak skvělí, že si na ni nedovolíme ani pomyslet.

Další super paradox je sebeobětování nejčastěji žen pro rodinu - považovaný a to ještě i dnes za normální.
Sebeobětování má přinést naplnění a to i vnitřní - vždyť obětovat se jak tak velkolepý čin - bohužel sebeobětování vede k vlastnímu vnitřnímu nenaplnění a předpokládá ocenění, které přeci musí přijít zvenku, když se tak obětujeme a tak budeme naplněni od těch, pro které se obětujeme.
Čas však ukáže, že ocenění z venku nepřijde nikdy, protože nikdy nás nikdo nežádal, abychom se takto obětovali - a když se ocenění dožadujeme - divíme se ještě více.
Každopádně i takových příležitostí k sebeobětování nám vesmír nadělí, kolik si budeme přát - požádali jsme my a pak se jen divíme, jak jsme nešťastné a jak na nás vesmír prdí a my se dokola pro někoho obětujeme a vzdáváme se svých snů.

Další důvod, proč neobjednáváme je, že se necítíme objednávky hodni. Ať už díky oné víře v nedostatek kolem či z jiných důvodů.
Takže když si tak pěkně dokážeme rozmluvit cokoliv po čem zatoužíme (byť je to maličkost jen tak pro radost) - roztáčí se kolečko nenaplněných přání a chudák vesmír pak dělá, co může a snáší nám modré z nebe a my si každé to modré s nebe rozmluvíme, protože roztočíme polemiku, zda můžeme, zda jsme toho hodni a zda si to můžeme dovolit.
Tomu říkám vědomá slepota - to pak totiž opravdu kolem sebe neuvidíte jednu jedinou splněnou objednávku - protože budete pošťáka odhánět od dveří - je to jak kdyby visela cedulka na dveřích SICE jsem objednala, ALE vlastně mi to vůbec nenoste!
Velmi účinný způsob, jak vést nenaplněný život za to dostatečně zaměstnat vesmír a lidi kolem sebe :-)
K tomu ještě přiřaďte vzdávání se předčasně - když už něco moc dlouho trvá nebo se jeví náročné - vzdáme to předčasně - chudák vesmír - pošťák už je 10m od našich dveří :-)

Další velmi účinný způsob:
Chci nebo dělám něco - špatného - přesto to chci a objednám. Tohle funguje - a objednávky se plní. Jenom trvá ten vnitřní rozpor, který je třeba poladit. A pokud jsme vychováni tak, že úspěšní jsou vlastně nějak špatní - pak se objednávky plní a realizujeme aktivity - jenom nám ten vnitřní pocit bude okolí zrcadlit, protože ho budeme mít vlastně v sobě. Takže nás taky možná jednou semele - a budeme nuceni začít přehodnocovat a odhazovat nefunkční principy a názory, abychom mohli zase začít fungovat.

Pak se taky traduje, že mít úspěch je divné a kdoví kolik těch názorů je - to všechno může objednávku vlastně také stornovat...
A pozor - egoistické objednávky - tak na těch se nadřete než se uskuteční nebo Vám je vesmír v rámci výchovy přes vaše veškeré úsilí nesplní. Pokud má člověk v sobě zakodované, že úspěch je něco špatného - může být za egoistickou objednávku považováno cokoliv - a zhodnotí to tak možná dotyčný sám - tudíž ji zase raději zruší nebo obdrží.

Vesmír prý funguje tak, že pečuje o náš vnitřní klid a mír.
Takže k některým objednávkám je potřeba popracovat třeba na kupě vnitřních přesvědčení....

Další věc je, že jsme možná naučení se spíše omezovat a šetřit, než myslet na další přísuny peněz. Čímž nám možná uniká spousta nápadů a impulsů. Omezování se a šetření na čemkoliv se jeví jako řešení - možná abychom nepotřebovali právě víc peněz. Paradoxně ale snaha šetřit a nevyhazovat peníze zbytečně - může vést nakonec ke zvýšeným výdajům. Takže nechceme vydat peníze a i to nám vesmír splní - nechtění je totéž co chtění - má silnou moc a magnetickou energii. Zase jsme objednali, aniž bychom tušili....

Co dělat, když objednám - tedy objednám, to co už opravdu chci?
Objednám a pustím z hlavy, protože vím, že je objednáno.
Dále: Zvednout zadek a udělat cokoliv, k čemu přijde impuls - byť by to nedávalo logický smysl a vypadalo za daných okolností velmi neracionálně. S tím mám ještě tedy osobně problém - protože mám v poslední době nápady a impulsy právě k aktivitám, které tedy vypadají opravdu iracionálně - například trávím několik dnů víc s Vámi než prací. Takže má potřebu se ozývat onen tyran v nás s výčitkami - víš, že máš dělat tohle a tohle a že bys měla zavolat tam....a zase jsi to neudělala...a já si říkám, počkej ty jeden - ty ještě prd víš. Já si tady tři dny rovnám věci v hlavě a uvidíš potom - ten fofr až vystřelím a abys věděl, to nejnutnější - to udělám vždy a to mám hotové... :-))

Je to ještě takové zvláštní.
Kolikrát si fakt tak potřebuju odpočinout, úplně vypnout, nic neřešit a jenom být...a to všechno, co jsem slíbila a co mám v plánu se tak urputně ozývá....přitom je přeci jedno jestli někam zavolám dnes nebo až zítra.....a kolikrát i když něco odložím, tak pak když tam vyjedu je to taková pohodička a všechno bleskem hotové a zařízené.....a někdy mám k některým krokům takový vnitřní odpor nebo i strach, že to nedopadne - a to si říkám, jako že se možná prostě jenom potřebuji psychicky na tu akci připravit - to jde zejména o ty moje obchodní telefonáty a oslovení  - jako bych si potřebovala vysvětlit, že o nic nejde, že však se jen zeptám a když řeknou ne, nic se neděje...jedeme dál...někde někdo řekne ano...a z toho právě přijde úplný radostný povel - zavolej tam a tam - nepřemýšlím, mažu to udělat...a buď si příjemně popovídáme nebo to i dopadne...No hold ne všechno vyjde na poprvé....ale bylo by to super uspět, kamkoliv zavolám nebo jdu, s kýmkoliv promluvím...vzpomínám si, že jednu dobu to tak bylo :-)

No a hned se dere ven - to by asi bylo moc jednoduché....ovšem takový jednoduchý život díky vedení svrchu a intuici - to by mohlo být reálné, když na to vlastně jsme i vybaveni.....

Produkt neobsahuje video

Produkt neobsahuje fotogalerii